Festa Academica 2011 v Pardubicích a okolí
27. listopadu 2011, Jiří Bezděk

Pardubický festival akademických sborových těles se koná vždy jednou za dva roky a je současně vkomponován do širšího kulturního rámce Festa Academica. Termínově je cílen k listopadovým oslavám výročí událostí roku 1939 a 1989. Nad celou akcí převzali letos záštitu rektoři významných českých univerzit a další významné osobnosti, a tak se stal velmi prestižní platformou pro prezentaci špičkového akademického sborového umění.

Organizační výbor letos vybral pro jednotlivá vystoupení akusticky velmi vhodné prostory kostelů i koncertních sálů, z nich pak patrně největší nároky na detailní vypracování interpretace kladla aula pardubické univerzity. Prostorem „snů“ lze pak označit odsvěcený duchovní stánek v Chrudimi – dnes Muzeum barokních soch. Každý posluchač by měl jednou v tomto prostředí zažít velebný zpěv chórický a jeho duše by zaplesala… Koncerty festivalu pak zavítaly ještě do chrámů Páně v Lázních Bohdaneč a Pardubicích, kde svoji náruč sborovému zpěvu otevřel přímo „Bartoloměj“. Organizačně se dosáhlo návaznosti na mešní obřady, a tudíž mnoho věřících spojilo návštěvu kostela i s vysokým estetickým hudebním zážitkem. Je velmi sympatickou tradicí, že se organizátoři snaží, aby všechny sbory zpívaly, pokud možno, na všech místech konání festivalu. Na vystupující tělesa jsou kladeny repertoárové nároky především v tom smyslu, aby citlivě odlišila program, který se provede v kostele nebo v sále kulturního domu. S velkou pochvalou konstatujme, že se to podařilo všem. Navíc se posluchač mohl setkat s dramaturgickými objevy, které jistě dojdou dalších provedení. Přinesli je vlastně všichni, ale nejlépe je asi vysvětlil a „prodal“ Tomáš Žídek, profesionální dirigent a sbormistr Vysokoškolského uměleckého souboru Pardubice. Je všestrannou osobností, která v sobě spojuje rysy umělecké i vědecké. To se projevuje na jeho zasvěcených výkladech před každou provedenou skladbou. Sbor je ve své kategorii dnes již pojmem, což potvrdil třeba ve Vokálních variacích rorátních písní Jiřího Strejce či vtipné burlesce Adam a Eva Jaroslava Křičky.

Dalším mimořádně úspěšným účastníkem festivalu byl slovenský sbor Apollo složený ze studentů a pedagogů bratislavských vysokých škol. Posluchače zaujme, jak každý jeho člen zpívá „za sebe“ – jako pěvec komorního sdružení, avšak i s citem pro team. Skloubit oba interpretační postoje vyžaduje zralé pěvce a vysoce erudovanou osobnost sbormistra. Takovou osvícenou osobností je bezesporu umělecký vedoucí Apolla - Milan Kolena. Repertoár sboru je zaměřen na slovenskou duchovní hudbu (sbor často interpretuje skladby soudobého slovenského skladatele Pavola Kršky), zahrnuje však také gregoriánský chorál stejně jako výběr z hudby renesanční a romantické. Mráz po zádech běhal však i při provedení Aká si mi krásna nebo při úpravách slovenských lidových písní (Zahučaly chladné vetry). Radost by měl i bratislavský skladatel Vťazoslav Kubička, jehož Sanctus zaznělo ve stoprocentním provedení v kostele v Lázních Bohdaneč.

Česko-polský sbor Canticum Novum z Českého Těšína (sb. dr. Leszek Kalina) provedl nemalé množství polských soudobých skladeb. Jejich vysoká kompoziční úroveň nebyla dána jen pečlivým výběrem vzdělaného sbormistra. Péče o vzdělání mladých skladatelských talentů je v Polsku zaměřena velmi intenzivně do dovednosti napsat sborovou skladbu duchovního zaměření a přináší to dlouhodobě své ovoce (vzor „velkého“ Pendereckého a Lutoslavského je jednoduše znát!). Sbor na česko polském pomezí připravil auditoriu však nevšední umělecké zážitky, ať už se jednalo o skladby duchovní či světské. Vrcholem jeho vystoupení se stala přesto pokaždé skladba Cantate Domino Johna Ruttera, anglického skladatele 2. pol. 20. stol. Na provedení této krajně náročné skladby prokázali interpreti silnou intonační jistotu i pestrou plasticitu sborového projevu.

Na festivalu Festa Academica vystoupil s nemalým úspěchem též Dívčí akademický sbor Západočeské univerzity v Plzni, jehož činnost je sice těsně spjata s kodifikovaným vysokoškolským vzděláním učitelů, přesto však se v této přetěžké konkurenci vůbec neztratil. Na festivalu byl jediným svého druhu a současně ukázal, že je nositelem rozvinuté sborové tradice v západočeském regionu. Připravil též flexibilní, posluchačsky atraktivní repertoár, ve kterém se zatřpytily pečlivě školené dívčí hlasy studentek Katedry hudební kultury Fakulty pedagogické. Základ jeho repertoáru tvořily skladby J. S. Bacha (Suscepit Israel), G. F. Händela (Lascia ch´io pianga z opery Rinaldo), K. B. Kopřivy (Salve Regina), W. A. Mozarta (Agnus Dei z Korunovační mše) a E. Crockera (Gloria Alleluja), na koncertech mimo chrámové zdi též zazněly lidové písně v úpravách Jaromíra Klobouka a Jana Málka. Posluchačsky největší ohlas však zaznamenala sborová úprava slavného hitu z repertoáru skupiny ABBA The Winner Takes It All, která zazněla např. v aule pardubické univerzity či v Holicích. Za dirigentským pultem se vystřídaly obě sbormistryně - Daniela Mandysová a Romana Feiferlíková, které s plzeňským tělesem a dalšími uvedenými sbory absolvovaly během 48 hodin 5 koncertů ve čtyřech městech (Pardubice, Lázně Bohdaneč, Holice a Chrudim).

Festival má již zaběhnutou a dobře fungující organizační strukturu. I letos se jí dařilo efektivně zvládat čas, a přitom všichni aktivní účastníci měli dostatek prostoru na přípravu svých výkonů. Letošní Festa Academica je již tedy minulostí. Lze se jen těšit, že do své kroniky tímto počinem nenapíše poslední stránku.

FESTA ACADEMICA. festaacademica@ucps.cz • © 2017 Unie českých pěveckých sborů. www.ceskesbory.cz